Letos dělám tradiční rituály s předstihem. „Pouť“ na Sněžku, kterou konám každoročně koncem října na státní svátek, jsme udělali o půl roku dřív. Žirafka mě předevčírem unesla do Krkonoš a neřekla ani slovo co chystá.
Tradičním výchozím bodem byla chata Na konci světa, s milým domácím a neskutečnou atmosférou. Počasí nám taky přálo a do posledních závějí sněhu se opíralo slunce.
Nezadařilo se s kuchyní, kerá na Luční boudě je naprostá katastrofa a ani dole v Peci nic moc.