Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd.
Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun.
Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně.
Takže:
– první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic.
– pátý zaplatil 10 korun,
– šestý 30 korun,
– sedmý 70 korun,
– osmý 120 korun,
– devátý 180 korun
– desátý (ten nejbohatší) 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý
den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci.
To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun?
Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by
dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o
úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto:
– Pátý pán už nebude muset platit nic – stejně jako první čtyři, takže 100% úspora.
– Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %.
– Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %.
– Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %.
– Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %.
– Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %.
Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
„Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?“, křičel šestý pán, ukázal na
desátého, nejbohatšího, a pokračoval: „A tenhleten dostane hned 100!“
„To je pravda!“, křičel pátý pán, „Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!“.
„Opravdu!“, přidal se sedmý, „takže jemu stovku a mně jen dvacku?!“.
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: „A my nedostaneme vůbec nic?
Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!“
A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě
si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc:
Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli.
A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém.
Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejmíň ti nejbohatší.
Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho
stolu neobjeví.
Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací.
Hádanka jako prémie:
Proč mají spolu ČSSD a KSČM nejvíc hlasů?
Odpověď:
Protože jejich voliči reprezentují především pány č.1-5.