Pokud si vyrazím do Národního divadla, obléknu kvádro a přeleštím boty. A obvykle se tak nějak sklidním. Ovšem dnes jsme přišli na koncert. Hra Toma Stopparda s podezřelým názvem Rock’n’Roll je politicko společenskou sondou do našich životů prostřednictvím postavy idealistického intelektuála - milovníka Rock’n’Rollu Jana. Časově se téměř shoduje s během mého života. Představení zahajuje živý koncert legendárních androšů THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE. Pokud jsem si všimnul, nebylo v hledišti mnoho milovníků této klasiky. Fragmnety osudu kapely se proplétají celým dějem hry. A na její závěr se vynoří z podpódia a hru ukončí. To je moc milé překvapení.

“Světový dramatik napsal hru o Československu! Poslední Stoppardova hra se odehrává střídavě v Cambridgi a v Praze od roku 1968 do roku 1990. Stoppard zde zkoumá svět salonního marxismu v Cambridgi v konfrontaci s jeho posrpnovou normalizační realitou v Československu. Časté prolínání dějišť – Anglie a Československa – vytváří zajímavou perspektivu nejen pro naše domácí dobové problémy, ale také pro vývoj komunistického ideálu na Západě. Do životního osudu českého intelektuála jako by autor, který se narodil ve Zlíně roku 1937, promítal sám sebe. Jak název napovídá, zásadní roli ve Stoppardově hře hraje rocková hudba. Není jen ilustrací své doby, je přímo jakýmsi médiem života: nositelkou energie, námětem debat, společným zážitkem, možností sebepojmenování, prostorem svobody. Je pozoruhodné, jak Stoppard, který neprožil normalizaci, dokáže autenticky evokovat její realitu. Rock’n’Roll vykazuje typické rysy Stoppardovy poetiky: myšlenkovou hloubku, nezaujatost a zejména inteligenci a vtip.” Citace z webu ND

Recenze
O autorovi

A pak že reklama nefunguje. Zaslechnul jsem na Radiu 1 reklamu na křest desky kapely Autopilote. A zazvonila mi v uších jména Fajt, Holý, Václavek. V tu chvíli bylo jasný, že mám na úterý večer program. A byl to večer plný příjemných překvapení.
» … »

V pondělí přijela do Lucerna music baru legenda indie scény kapela Prouza. Po 14 letech vydává novou desku V tichosti. Nedávno jim vyšel retrospktivní double V otrhaném domě & Ve dne v noci. Obě desky vyšly u Indies Scope.

V Praze byl avizovaný křest nové desky, který však neproběhnul. I když z původní sestavy zbyl jen kytarista Láďa Franek, je rukopis Prouzy jasně čitelný. Nová deska rozhodně není kopáním do mrtvoly. Nové skladby mají spoustu enrgie. Když tak o tom přemýšlým a poslouchám novou desku, slyším tam Joy Division, Dunaji i K25A. A na koncertě to pánové pěkně přiostřili. Temně hypnotická rytmická linka, proplétající se syrové linky kytar a jasně čitelný ponurý až minimalistický zpěv vytvořily působivý celek. Prouza jako zamlada, jen temější a syrovější. Přesně tak to mám rád. » … »

Vlasta do Nera zavítal už po několikáté. A tentokrát bez kapely a slušně nervózní, protože lidi seděli v “kině” a neviděl na nás. Navíc včera hrál v hospodě a měl lepší kontakt s lidma. Přivez si dva hosty. Fujaristu a kytaristu. Sám hudl na kytaru a na klávesy (dekoraci). Zodpověděl i na pár dotazů. Na dotaz jestli byla dřív slepice nebo vejce odvětil: “komouši u nás říkají, že dřív bylo všechno” - (špatně) - dodávám já. A že Silvestr neslaví, protože nemá rád když se do ulic vyhrnou opilci amatéři. A protože bylo krátce po státním svátku zahráli ke konci masarykovu oblíbenou Ach synku, synku v hymnycké aranži na klávesy a pilu. Povedený večírek s malým velkým muzikantem.

MA se víceméně ve zdraví dočkali 20 let.
Koncert začali Projekt Parabelum s novým kytaristou, který zhutnil zvuk.
Na MA pod pódiem trsaly maminky s dcerkama, zvuk zvonil pivo teklo proudem a bylo to prima.

Na tento koncert napsala recenzi Žižirafka. Společně s fotkami ji najdete na
jejím webu.

Včera jsem si nenechal ujít pražskou premiéru pozměněné sestavy legendárního undergroundovýho bandu Umělá hmota.
Naposledy jsem je viděl vloni na jaře. Report je tady.
Restaurace nad Viktorkou je jedním z těch úžasnejch žižkovskejch pubů s muzikou. Na koncert dorazila pestrá směs posluchačů; máničky, teeneageři, “civilové” i podnikatelé a maličký sálek pořádně naplnili. Atmosféra byla i díky svátečnímu Pilsner Urqell skvělá. » … »

Tak jsem měl včera vánoce. Přijela jedna z nejlepších koncertních kapel planety.

Pearl Jam jsou v mé top ten na nejvyšších pozicích. A po včerejším koncertě tam ještě dlouho zůstanou.
Přesně v osm hodin naběhnula předkapela. Tarantula A. D. se zhostili toho nevděčného poslání, ale před hlavní hvězdy se moc nehodili. Hráli v obsazení zpívající bubeník, kytara, a chello-klávesy. Znělo to jako experimenty Pink Floyd kolem roku 1973.

Kolem půl desátý přišli PJ a začali to tam sázet » … »